České IT v číslech: roste počet žen, dominují třicátníci, vysoká škola není nutnost
28. 4. 2025 | smitioSpolečnost smitio realizovala během dubna rozsáhlý průzkum, jehož cílem bylo zmapovat podobu informačních technologií v Česku. Z výsledků dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 453 respondentů, například vyplývá, že do světa jedniček a nul míří stále více žen, vysokoškolské vzdělání není podmínkou úspěchu nebo že prací v IT se živí převážně mileniálové.
Z celkového počtu 453 respondentů bylo 52 procent mužů a 46 procent žen, zbylá dvě procenta dotázaných pohlaví neuvedla. „Téměř polovina účastníků průzkumu byly ženy, což svědčí o měnící se tváři IT profesí v Česku. Z průzkumu vyplynulo, že pro ženy hraje klíčovou roli podpůrná komunita, přístup k reálným projektům a mentoring – nejen technický, ale i kariérní. Když mají někoho, kdo je provede prvními kroky, ztrácí strach a získávají sebevědomí. Z odpovědí dále vyplynulo, že ženy tvoří významnou část těch, kteří do IT přicházejí z jiných profesí – nejčastěji z oblastí jako administrativa, školství, personalistika nebo marketing,“ popsala Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.
Jedním z předsudků, který kolem informačních technologií panuje, je ten, že svět jedniček a nul patří mladé generaci. Lidem nad 30 let s nástupem nových technologií „ujel vlak“ a informační technologie tak pro ně nejsou. Z průzkumu ale vyplývá opak. „Více než třetina respondentů vstoupila do IT po třicítce. Nejčastější zastoupení měla v dotazníkovém šetření věková skupina 25 až 34 let, ta tvořila celých 46 procent. Následovaná byla věkovou skupinou 35 až 44 let, která tvořila 41 procent. Lidé nad 45 let tvořili přibližně 10 procent respondentů, zatímco mladí lidé do 24 let pouze tři procenta. To ukazuje, že vstup do IT není výhradní doménou mladých absolventů – naopak, mnoho lidí přechází do IT ve zralejším věku a právě zde hledá novou kariérní příležitost,“ uvedla Denisa Janatová.
Vysokoškolské vzdělání není v informačních technologiích nutnost, cení se praxe a nabyté zkušenosti. „V našem průzkumu uvedlo 42 procent respondentů jako nejvyšší dosažené vzdělání střední školu, to s 39 procenty následovalo vysokoškolské magisterské studium a se 14 procenty bakalářské. Menší část má doktorské vzdělání nebo studovala vyšší odbornou školu. Zaměření vzdělání respondentů bylo velmi pestré – od IT a technických oborů po humanitní studia, ekonomii nebo zdravotnictví,“ vyjmenovala Denisa Janatová.
Mezi klíčové faktory pro získání první IT pozice patřily v průzkumu praktické zkušenosti – projekty, stáže, samostatné programování, měkké dovednosti – komunikace, týmová spolupráce a samostudium nebo kurzy. „Většina respondentů se označuje za juniory i několik let po nástupu do oboru. Na trhu totiž často naráží na začarovaný kruh: firmy chtějí zkušenosti, ale není šance je získat. Průměrná doba hledání první IT práce se pohybuje kolem tří až šesti měsíců, u některých i déle. Firmy, které umí s juniory dlouhodobě pracovat, sklízí výsledky. Nejen v podobě loajality, ale i růstu v rámci týmu,“ řekla Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.
Flexibilita, možnosti rozvoje a zajímavé výdělky – to jsou hlavní taháky, které lidi do IT přitahují. Zároveň však upozorňují na potřebu neustálého učení a tlak na výkon. „Mezi výhodami, které práce v IT nejčastěji přináší, respondenti uváděli na prvním místě flexibilitu, jako je možnost práce odkudkoli nebo pružná pracovní doba. Jako výhodu vnímají také možnost neustálého rozvoje, různorodost projektů a technologií. V neposlední řadě je to pak dobré finanční ohodnocení. Jako nevýhody naopak uváděli vysokou konkurenci v oboru nebo náročné pracovní podmínky spojené se sedavým zaměstnáním a vyšší mírou stresu. Nutnost neustálého vzdělávání uvedlo několik respondentů jako nevýhodu, je zajímavé, že udržení kroku s měnícími se technologiemi chápe jedna skupina respondentů jako plus a druhá naopak jako negativum,“ uzavřela Denisa Janatová.