Co je vlastně švarcsystém?

Švarcsystém v ČR využívá téměř 30 let spousta firem i osob samostatně výdělečně činných, a obě strany stojí při jeho využívání minimálně na hraně zákona.

Co znamená švarcsystém?

Švarcsystém se dá zjednodušeně definovat jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Pokud tedy pracujete např. jako živnostník pouze pro jednu firmu (výhradně), vykonáváte závislou práci a jde o švarcsystém. Abyste jednali dle zákona, měli byste mít v tomoto případě podepsanou pracovní smlouvu. Další rysy švarcsystému:

• OSVČ plní všechny příkazy nadřízené osoby ze strany zaměstnavatele, tzn. panuje vztah nadřízenosti a podřízenosti,
• práci OSVČ vykonává jménem zaměstnavatele - např. vizitky, e-mailová schránka, podpis v e-mailu,
• OSVČ si pravidelně fakturuje stejnou výši mzdy, platu nebo odměny za práci,
• náklady, odpovědnost a pracovní nástroje OSVČ jdou za zaměstnavatelem,
• pracovní doba i pracoviště OSVČ je stejná jako zaměstnavatelova,
• specializace OSVČ je příliš malá - nedostatečně specifikovaná ve smlouvě.

Nikde sice není explicitně napsáno, že splnění např. 4 výše uvedených znaků už znamená švarcsystém. Ale také to není vyloučeno. Vždy záleží na rozhodnutí inspektora.

Proč se švarcsystém využívá?

Jde o úsporu peněz. Zaměstnavatel při spolupráci na fakturu ušetří na „zaměstnanci” 34 % na mzdě (na sociálním a zdravotním pojištění), tak mu může nabídnout víc peněz. A fakturant má jako OSVČ výhodnější daňové úlevy. Obě strany jsou tak spokojené a stát tratný.

Něco z historie

Termín „švarcsystém” v českém právu nenajdete. Vznikl na základě pseudopracovního vztahu, který na začátku 90. let zavedl podnikatel Miroslav Švarc. Všichni jeho zaměstnanci dostali výpověď a začali pro něj pracovat na živnostenské listy a dodavatelskou smlouvu. Česká legislativa na vzniklou situaci reagovala úpravou Zákoníku práce § 2 odst. 1 a 2, § 3 a Zákona o zaměstnanosti § 5 písm. e).

Je švarcsystém legální?

Podle zákoníku práce, ne. Finanční postih hrozí oběma stranám. Vám, jako pracujícím fyzickým osobám do výše 100 000 Kč a zaměstnavateli až 10 000 000 Kč s minimální pokutou 250 000 Kč. Zaměstnavateli bývá navíc odměřen doplatek na daních a pojistném včetně penále. V případě, že zaměstnavatel zkrátil daň či jiné platby ve větším rozsahu, hrozí mu i trestní stíhání.

Jak nepracovat na „švarc”?

Jako živnostník s jediným odběratelem budete vždy v podezření. Proto je dobré soustředit se na znění smlouvy a pár dalších detailů.

1. Nezačleňujte se do organizační struktury

Jako OSVČ jste vždy nezávislým subjektem, a tak vám firma může určit pouze kontaktní osobu, co vám zadá rozsah činností.

2. Nejednejte jménem zaměstnavatele

Pod jménem zaměstnavatele mohou vystupovat pouze zaměstnanci.

3. Zrevidujte obsah smluv

Vaše smlouva nesmí obsahovat ujednání typická pro pracovní smlouvu jako nárok na placené volno, konkurenční doložku či evidenci docházky (délku pracovní doby) nebo např. absenci v práci (dovolenou).

4. Nefakturujte opakovaně stejnou částku

Když pravidelně fakturujete jako OSVČ stejnou částku a pouze jednomu subjektu, je přímo pozvánka pro inspektorát. Řešením je smlouvy sjednávat spíše na časově omezené projekty.

5. Mějte vlastní zařízení a nájemní smlouvu

Používáte-li jako OSVČ k výkonu práce zařízení nebo prostory zaměstnavatele, budí to podezření.

Dostat na fakturu jako OSVČ vyplaceno 50 000 Kč vs. dostat mzdu 36 000 Kč, to už je rozdíl. A když ještě máte stejné výhody jako zaměstnanec … proč do toho nejít? … Jednoduše proto, že jde o typický švarcsystém.

Za poslední dva roky se počet Čechů pracujících na tzv. švarcsystém zvýšil a Státní úřad inspekce práce nespí, posiluje kontrolu. Sankce nejsou malé, a proto je dobré, být při výběru práce ostražití. 

Řešíte dilema zda pracovat na HPP nebo jako OSVČ? Zjistěte, který z pracovních poměrů vám bude víc vyhovovat.