Software tvoří 50% vývoje v Honeywellu

Ač by se to na první pohled nemuselo zdát, 50% vývoje v Honeywellu tvoří software. Každý řídící systém se skládá ze softwaru, uživatelského rozhraní a hw zařízení. Software developeři se tak do procesu zapojují ve všech oblastech od toho web-based až po embedded software.

Tyto systémy se řadí do kategorie Safety critical a proto je potřeba během vývoje dodržovat přísná pravidla, které s sebou nesou spoustu dokumentů, formálního testování apod.

U systémů letadel rozlišujeme 5 úrovní "criticality".  Jednotlivé úrovně označujeme písmeny A až E. Úroveň A se týká Flight controls, která přímo ovlivňuje pohyb a manévrování s letadlem je samozřejmě nejkritičtější a tím pádem i svázaná nejpřísnějšími pravidly, aby byla zajištěná maximální bezpečnost. Vývoj v úrovni E je potom logicky nejméně přísný, protože se jedná hlavně o entertainment systémy pro pasažéry.

Zjednodušeně řečeno, čím vyšší úroveň "criticality" tím vyšší poměr mezi byrokracií a vývojem. 

Pokud vás zajímá, jak takový proces vývoje Safety critical systémů vypadá v praxi, mrkněte na záznam z webináře, kde se Jan Tomáš (Principal System engineer) podělil o praktické zkušenosti.

Václav Puža pracuje v Honeywellu s malou přestávkou už 13 let. Do roku 2020 se podílel na projektu Datalink, kde programoval hlavně v jazyce C. Chtěl vyzkoušet, zda je jinde "tráva zelenější" v roce 2020 odešel se přidal k pár bývalým kolegům, kteří vyvíjeli software pro daňové poradce. Tam pracoval hlavně s Pythonem a Javascriptem. U toho vydržel 2.5 roku. Když ale projekt skončil, chtěl se zase vrátit k tomu "pořádnému" programování a převládla jeho láska k letadlům a tak je nyní znovu "doma" v Honeywellu.

Poslechněte si rozhovor o tom, jaké to bylo se vrátit zpět, jak se na to tvářili kolegové a jak se za tu dobu, co byl mimo změnil způsob, jakým pracují. Mimochodem se také dozvíte, kde skončila letadlo, které Vašek začal sestavovat v obýváku :).